Kopřiva dvoudomá
Ty malé pichlavé lístečky patří mezi první, které každý rok uvidíte. Možná i proto je naši předci přidávali do jarních jídel, z nichž do dnešních dnů zůstaly jen kopřivový špenát a jarní nádivka. Kopřivu nenávidíme jako otravný plevel, spíš bychom ji ale měli za její přínosy pro lidské zdraví hýčkat a nechat růst. Kopřiva totiž patří mezi naše největší léčivky, účinné látky jsou v celé rostlině – od kořenů až po květy.
Kopřiva pročišťuje krev, snižuje hladinu cukru v krvi, léčí problémy s močovými cestami, pomáhá při onemocnění jater, žlučníku, sleziny, žaludku, při vředech... Poslouží jako podpůrná léčba při virových a bakteriálních onemocněních. Kopřiva též pomáhá při otocích a vodnatosti a obsahuje hodně železa, proto je skvělou bylinkou pro těhotné ženy. Protože je však velmi silná, je třeba ji užívat střídmě. Po kopřivě budete mít také krásnější vlasy, pokožku hlavy bez lupů, pleť bez ekzémů a skvrn, nehty bez plísní… Čím čerstvější kopřiva je, tím lepší má účinky, ale i sušená z lékárny je k nezaplacení. Pít můžete čaj, užívat tinkturu, mazat se odvarem nebo si připravit sirup. Více na: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/jarni-bylinky-a-plevel-uz-pomalu-rasi-nasbirejte-si-je-a-nacerpejte-silu-z-prirody
Kopřivový sirup Miryhory (Recept podle Vandy Vrlové - Devatero kvítí a ještě některé další byliny, Rožnovské malé tisky)
80 kopřiv dlouhých 20 cm, 4 omyté citróny nakrájené na kolečka, 20 g kyseliny citrónové, 3,5 kg cukru, 3,5 l vody
Kopřivy povaříme ve vodě s citronem asi 15 minut, ke konci varu přidáme kyselinu citrónovou. Horké procedíme na cukr, dobře promícháme a stáčíme do menších skleniček. Popíjíme ředěný vodou podle chuti, nejlépe v poměru 1:5.
Působí mírně diureticky, raději nepijeme před spaním. Příznivě působí na játra a žlučník, na jaře pomáhá k pročištění organismu, podporuje látkovou výměnu.
Jitrocel kopinatý
Jitrocel kopinatý je rozšířená bylina. Roste nejen v celé Evropě, ale i Asii. U nás ho ve velkém množství můžete nalézt na polích, u cest, na lukách, na ladem ležící půdě a v travnatých příkopech. Jde o vytrvalou bylinu s typickými podlouhlými vejčitými listy, uspořádanými do přízemní růžice. Z ní vyrůstá několik stvolů, zakončených válcovitým klasem drobných kvítků.
Má téměř zázračné léčivé účinky. Používá se jak vnitřně, tak zevně.
Nejčastěji se užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, například i dnes tolik rozšířenému astmatu. Je skvělým prostředkem v boji s nachlazením, posiluje horní cesty dýchací, usnadňuje odkašlávání, pomáhá při silném zahlenění tím, že hleny rozpouští a uvolňuje. Ulevuje při zánětech průdušek a mandlí. Sirup z něj má ale také pročišťující účinky a celkově posiluje organismus. Slabší jedinci s narušenou imunitou, i ti, které trápí ekzémy, ho tak mohou užívat i jako prevenci. Více na: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/jak-vyrobit-domaci-jitrocelovy-sirup#part=1
Jitrocelový sirup proti kašli (Recept podle Vandy Vrlové - Devatero kvítí a ještě některé další byliny, Rožnovské malé tisky)
V čistém prostředí natrháme lístky jitrocele kopinatého, promneme nebo natrháme nadrobno, vkládáme do sklenice se širokým hrdlem a hojně prosypáváme pískovým cukrem. Důkladně utlačíme, aby nezůstávaly vzduchové mezery, nahoru dáme vrstvu cukru. Převážeme papírem nebo pláténkem a necháme na slunci fermentovat. Až obsah zcela zčerná a vystupuje šťáva, je sirup hotov. Scedíme a důkladně vytalčíme do malých skleniček, případně ještě přisladíme a uložíme v chladnu a temnu.
Můžeme také přidat citrónové plátky bez kůry a pecek jako další mezivrstvu.
Dávkování: Děti 3-5 lžiček denně, dospělí 3-5 lžic denně. Před užitím sirupu ho necháme ohřát na pokojovou teplotu.
